Letošní slunečný podzim sice nahrával venkovním aktivitám, ale nakonec se chladné dny přece jen přihlásily o slovo, a my jsme byli rádi, že jsme se díky novému topení u nás v Tégeemce mohli schovat v teple školní budovy. Konec října patřil již tradičně projektu, ve kterém se po chodbách procházela strašidla a duchové. Děti se totiž ponořily do atmosféry Halloweenu. Přestože tento anglický svátek náleží spíše do anglicky mluvících zemí, stal se v rámci hodin tohoto jazyka dnem plným zážitků. Děti se dozvěděly zajímavosti o historii a tradicích tohoto anglosaského svátku, naučily se spoustu nových anglických slovíček.

     Pro žáky 1. stupně připravily paní učitelky zábavné aktivity s tematicky zaměřenými hrami. Vytvářely se tradiční vydlabané dýně, v kuchyňce se peklo a připravovalo oranžové občerstvení. Nechyběl tanec, písničky, pohyb, dobrá nálada a spousta legrace. Zkrátka skvělý způsob, jak spojit výuku s praktickými dovednostmi a při tom zvýšit motivaci žáků k zájmu o angličtinu.

    Les a stromy obklopují člověka od počátku dějin. Lovil tady zvěř, sbíral lesní plody a nacházel dřevo, aby se zahřál a mohl vyrábět nástroje. Dnešní doba změnila tento původní význam do zcela jiného rozměru, a my jsme jej chtěli připomenout našim nejmladším žákům právě 20. října 2023, v den, který je v kalendáři označen jako Mezinárodní den stromů. Pro děti byly připraveny vzdělávací, hravé i pohybové aktivity, jež je měly obohatit o povědomí, že lesy se svými stromy neposkytují jen dřevo, ale především kyslík k dýchání, zadržují srážky a ochraňují tolik potřebné zdroje pitné vody, zpevňují půdu, v létě poskytují stín, filtrují prach, jsou útočištěm volně žijící zvěře a pro mnohé z nás jsou místem, kde můžeme relaxovat. Milujeme je a rádi se do nich vracíme. Jak to krásně vyjádřili ve své písni pánové Svěrák a Uhlíř, na stejné Zemi co my, bydlí tu s námi stromy. A jestliže někdo s někým bydlí, musí se k sobě navzájem chovat tak, aby společné přebývání neubližovalo ani jednomu ze spolubydlících. Naučit se to je jedním z cílů environmentální výchovy.

     Zábavné kvízy, vycházky do přírody, povídání o lese a jeho ochraně, poznávání stromů. To a možná ještě i něco navíc mohli v pátek dopoledne prožít žáci 1. stupně společně se svými třídními učiteli. Nakonec vyšlo i počasí, takže lze konstatovat, že se naplánovaný projekt vydařil.

„Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ Tolik klasik, mistr slova, pan  Karel Čapek. Přestože žijeme v době, která druhému největšímu příteli člověka, knize, není příliš nakloněna a světu začíná pomalu ale jistě vládnout umělá inteligence, patří umění číst stále k prioritám, bez kterých se prostě neobejdeme. Přidáme-li k této získané gramotnosti četbu knih, můžeme mluvit o významném přínosu do vzdělání člověka. A možná právě proto pořádá naše frýdlantská knihovna, která už ze své podstaty patří zcela jistě k velkým propagátorům četby, každoročně v rámci říjnového Týdnu knihoven Pasování na čtenáře.

     Po celý rok se malí prvňáčci snažili za pomoci svých učitelek i rodiny proniknout do tajemného světa písmen, slabik a vět. Jak už to bývá, některým se to podařilo docela rychle, mnozí si cestu ke zdolávání textů musí procházet s obrovským nasazením. Ať je tomu tak či onak, všichni společně se vydali ve čtvrtek 5. října 2023 do knihovny ukázat, že zvládli prvotní kroky a daří se jim číst. Zde na ně, již jako na druháky, čekal pro každého připravený text ze známé pohádky, který museli jednotlivě před svými spolužáky a knihovnicemi přečíst. A protože se to všem přítomným podařilo, mohli být slavnostně pasováni na čtenáře. Co se v té chvíli odehrávalo v malých dušičkách, vidět sice nebylo, ale úsměvy na tvářích malých kluků a holek dávaly jasně najevo spokojenost umocněnou radostí. Závěrečná odměna, Čtenářský pas, možnost přihlásit se zdarma do konce roku do knihovny, Diplom a malá sladkost, to byla jen příjemná závěrečná tečka za hodinou strávenou mezi knihami.

     Je moc dobře, že naše frýdlantská knihovna pořádá pro žáky podobné projekty a vede děti ke knihám. Jak zmínil pan Čapek v úvodu, knih je potřeba si vážit. A v dnešní době, kdy slyšíme o násilí na každém kroku, možná přijmout raději tyto tištěné „zbraně“, než ty opravdové. I když to není snadné, je potřeba to mladé generaci stále připomínat.