kopirka@zsfrydlant.cz_20231030_074658
Vzor vyplnění přihlášky – STÁHNOUT ZDE
Vzor vyplnění přihlášky – STÁHNOUT ZDE
Les a stromy obklopují člověka od počátku dějin. Lovil tady zvěř, sbíral lesní plody a nacházel dřevo, aby se zahřál a mohl vyrábět nástroje. Dnešní doba změnila tento původní význam do zcela jiného rozměru, a my jsme jej chtěli připomenout našim nejmladším žákům právě 20. října 2023, v den, který je v kalendáři označen jako Mezinárodní den stromů. Pro děti byly připraveny vzdělávací, hravé i pohybové aktivity, jež je měly obohatit o povědomí, že lesy se svými stromy neposkytují jen dřevo, ale především kyslík k dýchání, zadržují srážky a ochraňují tolik potřebné zdroje pitné vody, zpevňují půdu, v létě poskytují stín, filtrují prach, jsou útočištěm volně žijící zvěře a pro mnohé z nás jsou místem, kde můžeme relaxovat. Milujeme je a rádi se do nich vracíme. Jak to krásně vyjádřili ve své písni pánové Svěrák a Uhlíř, na stejné Zemi co my, bydlí tu s námi stromy. A jestliže někdo s někým bydlí, musí se k sobě navzájem chovat tak, aby společné přebývání neubližovalo ani jednomu ze spolubydlících. Naučit se to je jedním z cílů environmentální výchovy.
Zábavné kvízy, vycházky do přírody, povídání o lese a jeho ochraně, poznávání stromů. To a možná ještě i něco navíc mohli v pátek dopoledne prožít žáci 1. stupně společně se svými třídními učiteli. Nakonec vyšlo i počasí, takže lze konstatovat, že se naplánovaný projekt vydařil.
První říjnovou středu se Chasička vypravila na exkurzi za folklorem do nejvýchodněji položené obce v České republice na Hrčavu. Hned po příjezdu nás přivítal pan průvodce vynikající snídaní – děti si pochutnaly na koblížku a ovocné šťávě. Po občerstvení nás pan průvodce zavedl do staré školy, ze které se postupem času stalo muzeum se spoustou zajímavých předmětů, obrazů a dobových artefaktů. Děti se z poutavého výkladu dozvěděly o založení Hrčavy a o nelehkém životě horalů, jak se oblékali, kde pracovali, co jedli a jaká byla kdysi dávno škola – 50 dětí různého věku v jedné třídě a jeden pan řídící!
Po návštěvě muzea jsme se vydali krásnou procházkou na trojmezí, místo, kde se setkávají tři státy – Polsko, Slovensko a Česko. Menší si pohráli na pěkném hřišti, nechybělo společné focení a samozřejmě svačina. O překvapení se postaral David, když našel hnízdečko s deseti, jen několik dní starými, koťátky, která všichni obdivovali. Na zpáteční cestě jsme se do kopce docela zadýchali, ale počasí nám přálo a všichni statečně došlapali zpět k autobusu. Cestou domů jsme hráli a zpívali, naučili jsme se také jednu hrčavskou písničku v místním nářečí. Potěšilo nás, že se exkurze zúčastnili i naši milí externisté středoškoláci. Bylo veselo a výlet jsme si velmi užili. Děkujeme městu Frýdlant n. O. za finanční podporu.
„Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ Tolik klasik, mistr slova, pan Karel Čapek. Přestože žijeme v době, která druhému největšímu příteli člověka, knize, není příliš nakloněna a světu začíná pomalu ale jistě vládnout umělá inteligence, patří umění číst stále k prioritám, bez kterých se prostě neobejdeme. Přidáme-li k této získané gramotnosti četbu knih, můžeme mluvit o významném přínosu do vzdělání člověka. A možná právě proto pořádá naše frýdlantská knihovna, která už ze své podstaty patří zcela jistě k velkým propagátorům četby, každoročně v rámci říjnového Týdnu knihoven Pasování na čtenáře.
Po celý rok se malí prvňáčci snažili za pomoci svých učitelek i rodiny proniknout do tajemného světa písmen, slabik a vět. Jak už to bývá, některým se to podařilo docela rychle, mnozí si cestu ke zdolávání textů musí procházet s obrovským nasazením. Ať je tomu tak či onak, všichni společně se vydali ve čtvrtek 5. října 2023 do knihovny ukázat, že zvládli prvotní kroky a daří se jim číst. Zde na ně, již jako na druháky, čekal pro každého připravený text ze známé pohádky, který museli jednotlivě před svými spolužáky a knihovnicemi přečíst. A protože se to všem přítomným podařilo, mohli být slavnostně pasováni na čtenáře. Co se v té chvíli odehrávalo v malých dušičkách, vidět sice nebylo, ale úsměvy na tvářích malých kluků a holek dávaly jasně najevo spokojenost umocněnou radostí. Závěrečná odměna, Čtenářský pas, možnost přihlásit se zdarma do konce roku do knihovny, Diplom a malá sladkost, to byla jen příjemná závěrečná tečka za hodinou strávenou mezi knihami.
Je moc dobře, že naše frýdlantská knihovna pořádá pro žáky podobné projekty a vede děti ke knihám. Jak zmínil pan Čapek v úvodu, knih je potřeba si vážit. A v dnešní době, kdy slyšíme o násilí na každém kroku, možná přijmout raději tyto tištěné „zbraně“, než ty opravdové. I když to není snadné, je potřeba to mladé generaci stále připomínat.