Když se po květnových deštích přihlásil první letní měsíc slunečným a teplým počasím, došlo rychle školákům i pedagogům, že se pomalu blíží závěr jejich desetiměsíčního snažení, které chce z jedné strany předat co nejvíce vědomostí, ze strany druhé nabýt je a pokud možno ponechat co nejdéle uchovány pro další použití. Uzavíraly se známky, vrcholily soutěže, zkrátka pěkný frmol. Ani při něm si ale v Tégeemce nezapomněli dospělí s dětmi připomenout vzájemná přátelství. Ta, která existovala jen krátce, ale i ta, které už trvají několik let.

Chceme-li hovořit o těch kratších, započatých v září a ukončených v červnu, myslíme jimi partnerství prvňáčků s nejstaršími deváťáky. Toto partnerství se stalo jednou z hezkých tradic naší školy a myslíme si, že ani uplynulý školní rok nebyl v tomto směru výjimkou. Vzájemné seznámení na počátku, pomoc při adaptačním kurzu, rozdávání Slabikářů, podpora při přijímacích zkouškách. To byly hlavní body setkávání nejmladších a s nejstaršími. Při závěrečném setkání si všichni navzájem popřáli štěstí a samozřejmě nechyběla ani společná fotografie.

K přátelstvím, jež trvají již řádku let, bezesporu patří naše vztahy se zahraničními školami v německém Radeburgu a slovenské Turzovce. K západním přátelům se vydávají učitelé se svými žáky, aby nejen navázali nová přátelství, ale zároveň se také při konverzaci zdokonalili v cizím jazyce. K východním sousedům to máme kousek a toto partnerství již dávno přerostlo svoji oficiální rovinu a v mnoha případech vyústilo v osobní přátelství. Naposledy se tak stalo v pátek 14. června 2019, kdy se naši pedagogové vydali odpoledne za svými slovenskými kolegy na návštěvu. Přijali jsme pozvání turzovských učitelů a jako již mnohokrát předtím i tentokrát byla atmosféra setkání velmi milá a přátelská. Společné posezení, hrané scénky zdejších žáků, předání dárků. To byly hlavní body programu, ve kterém si jeho účastníci rovněž vzájemně vyměnili zkušenosti a novinky uplynulého školního roku. Rádi bychom poděkovali Městu Frýdlant n. O., které nás vybavilo na cestu sponzorskými dary a ani my jsme domů neodjeli s prázdnou. Zkrátka návštěva, jak má být. Už teď se těšíme na další a pevně věříme, že naše vzájemná 13-letá spolupráce bude i dále pokračovat.

V 9. ročníku se žáci seznamují v hodinách dějepisu a literatury s dějinami 20. století, a tedy i s obdobím 2. světové války a s obdobím holocaustu.

Kde jinde si připomenout neblahou historii holocaustu než v Osvětimi a Březince, koncentračních táborech, kde zahynulo více než milion lidí.

Proto jsme již druhým rokem zorganizovali ve spolupráci s cestovní kanceláří pro zájemce 9. ročníku zájezd. Ten se uskutečnil 14. června 2019. Až na místě jsme se dozvěděli, že právě 14. června 1940 přijel do Osvětimi první transport.

Autobus s dvěma průvodci, třemi pedagogy a 51 žáky se vydal do míst, odkud pro většinu vězňů nebylo návratu. Na silně emotivním místě jsme si uvědomili, jak silně byla pošlapána lidská důstojnost, což nám průvodci ve svém výkladu mnohokrát připomněli. Viděli jsme plynovou komoru, několik tun lidských vlasů, tisíce párů ženských a pánských bot, samostatnou hromadu malých dětských botiček, hromadu kufrů, kartáčů na vlasy, viděli jsme na fotografiích tváře mužů, žen a dětí s informacemi o jejich věku, povolání, datu úmrtí. Průvodci nám také popsali selekci. Představovali jsme si, jaké to muselo být pro lidi utrpení, vědět, že už nikdy neuvidí své blízké, kteří byli odsouzeni jít na smrt. Průvodci nás informovali také o nemocech, špatných hygienických podmínkách, které panovaly v obou táborech. Nahlédli jsme do děsivé historie 2. světové války, plné tragických osudů, lékařských pokusů, zabíjení nevinných lidí.

Po prohlídce obou táborů jsme rádi nasedli do autobusu, který nás odvezl do majestátního Krakova, historické rezidence polských králů s hradem Wawelem a katedrálou. S průvodci jsme si prošli staré město po tzv. Královské cestě, navštívili jsme renezanční Sukiennice, což jsou bývalé soukenické krámy na prostorném náměstí Rynek Glowny. Mnozí z nás neodolali a koupili si typické polské krovky a ochutnali místní preclík. Čas se tady tráví opravdu příjemně, a tak jsme tohle místo, na rozdíl od koncentračního tábora, opouštěli neradi.

Cílem našeho zájezdu bylo přiblížit mladé generaci události holocaustu mimo školní lavice. Mnohým z nás se vybaví k tomuto tématu citát: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji prožít znovu.“

Dárkem pro celou školu byla v úterý 4. června 2019 návštěva Nadace Zayfesus z Lednice, která nám na fotbalovém stadionu 1. BFK nejen předvedla své opeřené dravé svěřence, ale sokolníci povyprávěli i spoustu zajímavého z jejich života. Pro nás poučení a zábava zároveň, pro nadaci pak finanční podpora společnosti zabývající se ochranou dravých ptáků, která na svůj provoz získává prostředky svojí vlastní činností a přednáškami na školách. Do ochrany a propagace dravců investují ročně několik miliónů korun.