V 9. ročníku se žáci seznamují v hodinách dějepisu a literatury s dějinami 20. století, a tedy i s obdobím 2. světové války a s obdobím holocaustu.
Kde jinde si připomenout neblahou historii holocaustu než v Osvětimi a Březince, koncentračních táborech, kde zahynulo více než milion lidí.
Proto jsme již druhým rokem zorganizovali ve spolupráci s cestovní kanceláří pro zájemce 9. ročníku zájezd. Ten se uskutečnil 14. června 2019. Až na místě jsme se dozvěděli, že právě 14. června 1940 přijel do Osvětimi první transport.
Autobus s dvěma průvodci, třemi pedagogy a 51 žáky se vydal do míst, odkud pro většinu vězňů nebylo návratu. Na silně emotivním místě jsme si uvědomili, jak silně byla pošlapána lidská důstojnost, což nám průvodci ve svém výkladu mnohokrát připomněli. Viděli jsme plynovou komoru, několik tun lidských vlasů, tisíce párů ženských a pánských bot, samostatnou hromadu malých dětských botiček, hromadu kufrů, kartáčů na vlasy, viděli jsme na fotografiích tváře mužů, žen a dětí s informacemi o jejich věku, povolání, datu úmrtí. Průvodci nám také popsali selekci. Představovali jsme si, jaké to muselo být pro lidi utrpení, vědět, že už nikdy neuvidí své blízké, kteří byli odsouzeni jít na smrt. Průvodci nás informovali také o nemocech, špatných hygienických podmínkách, které panovaly v obou táborech. Nahlédli jsme do děsivé historie 2. světové války, plné tragických osudů, lékařských pokusů, zabíjení nevinných lidí.
Po prohlídce obou táborů jsme rádi nasedli do autobusu, který nás odvezl do majestátního Krakova, historické rezidence polských králů s hradem Wawelem a katedrálou. S průvodci jsme si prošli staré město po tzv. Královské cestě, navštívili jsme renezanční Sukiennice, což jsou bývalé soukenické krámy na prostorném náměstí Rynek Glowny. Mnozí z nás neodolali a koupili si typické polské krovky a ochutnali místní preclík. Čas se tady tráví opravdu příjemně, a tak jsme tohle místo, na rozdíl od koncentračního tábora, opouštěli neradi.
Cílem našeho zájezdu bylo přiblížit mladé generaci události holocaustu mimo školní lavice. Mnohým z nás se vybaví k tomuto tématu citát: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji prožít znovu.“
