8. únor 2024 patřil tentokrát žákům sedmého ročníku. Do frýdlantské knihovny zavítal pan Daniel Vydra, komiksový scénárista, který mimo jiné vytváří a zpracovává scénáře komiksů pro firemní klientelu, připravuje náměty kresleného humoru pro dětské časopisy a věnuje se také hudebním projektům. Úvod workshopu patřil seznámení s komiksovými příběhy, povídání o tom, jak vznikají, a samozřejmě nechyběly ukázky některých z nich. Následovalo rozdělení do skupin, ve kterých čekaly na kluky a holky praktické aktivity s komiksem, jeho vlastním dotvářením i následná dramatizace příběhu. Cílem workshopu bylo nabídnout inspiraci, nápady a podněty, využitelné nejen ve výuce.

Hrát si na Indiány, to prostě patří k dětství. Příprava tohoto již neodmyslitelně patřícího projektu našich nejmenších prvňáčků je nedílnou součástí učiva 1. ročníku. Dává si za cíl seznamování dětí se způsobem života jiných kultur, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách, rozvoj řečových schopností, komunikativních dovedností a tvořivosti, posilování smyslového vnímání a především získání citového prožitku a utvrzení se v pocitu sounáležitosti se světem, přírodou a lidmi.

    Očekávané výstupy, mezi které se řadí například spolupráce ve skupině, vyjadřování představivosti a fantazie v tvořivých činnostech, sladění pohybu se zpěvem, vědomé využití smyslů či osvojení si elementárních poznatků o neznámém prostředí se podařily splnit prostřednictvím mnohých aktivit. Ať už to byla výzdoba třídy, výroba totemu, indiánské písničky a básničky, šamanská šifra, výroba čelenky, poznávání indiánských znaků ve spojení s bizoní stezkou a procvičením písmen p, b, d, v tělocvičně hon na bizony, opičí dráha, plazení. To a možná ještě mnohé další aktivity naplnily nejmenším dětem i jejich paním učitelkám celý březnový týden od 4. do 8. března 2024. Všichni si jej jaksepatří užili a závěrečný den, kdy se to v prostoru prvních tříd rojilo malými rudokožci, bylo jasné, že hra k učení prostě patří. A že si umí hrát i paní učitelky, které jako náčelnice svých indiánských kmenů samozřejmě oblékly také patřičný kostým, to je jen důkazem toho, že u nás v Tégeemce se chceme nejen hodně učit a poznávat svět, ale při tom se umíme i pobavit. A tak to má být.

Pololetní vysvědčení bylo rozdáno, blížily se jarní prázdniny. Od pololetních je dělil jeden pracovní týden. Jak jej využít, co udělat, aby dětem čekání na pár dnů volna uteklo co nejpříjemněji? Při pohledu z okna na ponurá šedivá zimní panorama si mnozí posteskli, jak už se těšíme na jaro a jeho všudypřítomnou pestrou paletu. Možná právě tehdy někoho napadlo si ty barvičky přivolat. A nápad byl na světě, uděláme si barevný týden. K tomu se blížil masopust, takže ještě něco navíc, zakončíme jej karnevalem. Pondělí – modré, úterý – žluté, středa – červená, čtvrtek – zelený. A pátek? Ten hýřil všemi barvami, protože tento den si děti oblékly pestré masky, ve kterých prožily ve škole celé dopoledne. Nechyběla ani zábava plná pohybu v nazdobené tělocvičně, kde se mohli malí tanečníci a tanečnice jaksepatří vydovádět. Pod vedením paní učitelky Veroniky Doubravské jim to šlo výborně a my jí za pomoc moc děkujeme.

    Závěrem zbývá už jen dodat, že nápad se setkal s příznivým ohlasem a my si myslíme, že ve škole vznikla nová „barevná“ tradice. Barvy a dobrá nálada totiž k naší veselé Tégeemce určitě patří.